Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a klientem-spotřebitelem ze smluv o poskytování právních služeb je ve smyslu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, Česká advokátní komora (www.cak.cz). Na uvedené internetové adrese České advokátní komory lze nalézt další podrobné informace k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů včetně způsobu jejich zahájení.

Odměna za poskytování právních služeb

Advokát není oprávněn informovat širokou veřejnost o cenách (odměnách) za právní služby poskytované advokátem.

Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu a advokát může žádat od klienta přiměřenou zálohu. Je-li advokát plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně za poskytování právních služeb rovněž částka odpovídající této dani, kterou je povinen z odměny odvést podle zvláštního právního předpisu.

Odměna advokáta za poskytování právních služeb se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen „smluvní odměna“) a není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Advokát má vedle nároku na odměnu advokáta za poskytování právních služeb též nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas.

Smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Ujednání o smluvní odměně může být součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo může být sjednána samostatně.

Smluvní odměna advokáta musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci. Při posuzování přiměřenosti smluvní odměny advokáta se přihlédne zejména i k poměru vyjednávacích schopností a možností advokáta a klienta, k rozsahu informací klienta o poměrech na trhu právních služeb, ke speciálním znalostem, zkušenostem, pověsti a schopnostem advokáta, k povaze a době trvání vztahů mezi advokátem a klientem při poskytování právních služeb, k časovým požadavkům klienta na vyřízení věci, k obtížnosti a novosti skutkových i právních problémů spojených s věcí a k pravděpodobnosti, že v důsledku převzetí věci klienta bude advokát muset odmítnout převzetí jiných věcí.

Stanovení konkrétního typu a výše smluvní odměny za poskytování právních služeb je tak vždy záležitostí individuální dohody mezi advokátem a klientem, mj. i s přihlédnutím k výše uvedeným kritériím.